Dost bylo surfingu, je čas na extrémní roztomilost a další z řady velkejch splněnejch přání. Jede se na Gold Coast do Currumbin Wildlife Sanctuary centra, kde chovají koaly. Je to jedno z mála míst v Austrálii, kde je možné si je nejen blízka prohlédnout, ale taky si je osobně pochovat.
Ano, turistická atrakce, ale koalu přeci jen nevidím každej den a příležitosti pomazlit se s ní se rozhodně jen tak nevzdám. Takže, jdeme na to!
Currumbin Wildlife Sanctuary
Tahle chovná stanice je trochu něco jako mini zoo, kam si můžete zaplatit vstup na prohlídku zvířátek nebo na jednotlivý specifický aktivity. Je zvláštní, že když jsme si koupili návštěvu koal, měli jsme pak volný vstup i do celého parku a ještě v tom měli pochování zvířátka, přitom cena byla hodně podobná.
Hned za vchodem jsme při čekání na průvodce potkali místní ještěrku. Místní všudypřítomná fauna mě fakt baví. Škoda jen, že velká její část je nebezpečná :-D

Prohlídka výběhu s povídáním
Po chvilce strávené s ještěrem už jsme se vrhli na samotnou přednášku. Vešli jsme společně s průvodcem přímo do výběhu, kde se po stromech líně povalovaly a pospávaly koalky. Vyslechly jsme si zajímavý vyprávění a pak se přesunuli dál na místo, kde jsme se mohli s koalama vyfotit a pochovat si je.


Focení a chování koal
Samotný focení už byla prostě klasická turistická fraška, kde ti dali koalu do ruky CVAK a další. Děti si mohli koalu pohladit na stromě, dospělí si jí mohli přímo pochovat. Byl to skvělej zážitek a zajímavá zkušenost. Čekala jsem, že bude hebounká jako králíček Azurit, ale byla celkem hrubá a šíleně smrděla:-D Stejně ale byla k sežrání.

Kromě koalek bylo v centru k vidění i spoustu dalších zvířátek jako třebaklokani, hadi, papoušci aj. a s každým zvířátkem měli v určitou hodinu předváděčku a vyprávění. Stihli jsme tak ještě vidět papoušky a pochovat si hada. Ano, všichni, i Tom- je to hrdina :-).

A protože jsme v Austrálii, v zemi s největším množstvím jedovatejch zvířat na světě, některý zvířátka byli i mimo klece. Jako třeba obrovský pavouci čekající na svou kořist na pavučinách naštěstí vysoko u stropů. Člověk se tu musí mít na pozoru. Jsou všude, kolem dětských klouzaček i podél cest. Jestli jsou zrovna tihle jedovatí nevím, ale zkoušet to radši nebudu.
Divocí papoušci Kakadu
Po cestě zpět do kempu jsme ještě potkali papoušky pochutnávající na slunečnicích. Bomba zvířecí den, kterej mi vyčaroval úsměv až za uši.
A protože se začalo ztmívat, byla nejlepší příležitost i na to potkat v divoké přírodě i klokana. Projeli jsme tak pár míst, lesů a polí, kde by mohli být, ale bohužel jsme neměli štěstí :-(

Tak snad příště :-)