Webový portál o cestování a životě na Novém Zélandu

Tongariro Alpine Crossing

05.04.2019 Duckie_on_the_way
výlet Hike jezero sopka North Island Tongariro Alpine Crossing
Tongariro Alpine Crossing
Vysněný hike za sopečnými jezírky vysoko v horách se konečně stává skutečností.

Kudy kam na Tongariro

Budím se ve freedome kempu Ohinepane camping ground, odkud vyrážím dále do města Taumarubui, kde zaskočím do infocentra, abych si zarezervovala shuttle na zítřejší track.

Je totiž bohužel zakázaný u startu tracku parkovat auta déle, jak 4 hodiny. Bohužel mě z tohohle důvodu bude stát track místo nula 35 dolarů za odvoz a ještě 13 dolarů za kemping, který je blízko místu tak, abych ráno stihla být na parkovišti na čas. 

Peníze docházejí, ale jsem tu pro to, abych zažívala a viděla, takže na tomhle šetřit nechci. Ale když už jsem ve městě,poohlídnu se po knihovně s internetem a mrknu po nabídkách nějaký tý práci v okolí. Bude se hodit. 

Kára zlobí

Po cestě se mi stala jedna nepříjemnost, a to když jsem vyrážela z města. Při nastartování a náhlým rozjetí nastal příšernej zvuk, jakoby mi něco upadlo z podvozku a já to vláčela po silnici. Zastavila jsem u kraje a kontrolovala, co se stalo. Nikde nic nevidím. Pánové, co stáli opodál, mi říkali, že to jsou nejspíš brzdový destičky. No to mě málem šlehlo. Na účtě posledních 500 dolarů a teď tohle. Bylo za deset pět, tak jsem honem rychle jela do nejbližší opravny, která byla na štěstí hned za rohem, aby se mi pro jistotu na auto podívali. 

Cestou tam to ale už ten zvuk nevydávalo. Automechanik všechno skouknul a říkal, že pokud už to nedělá a nebude dělat, tak to byl nejspíš jen nějakej zaseknutej kamínek nebo něco. Uf! No tak snad dobrý. Po cestě už byl klid, takže snad fakt šlo jenom o nějakou momentální neduhu.

Mangahuia camping ground

Všechno zarezervováno a já vyrážím přenocovat do nejlevnějšího kempu v okolí Mangahuia camping ground za zmiňovaných 13 dolarů, což je teda dost šílená cena za to místo. Bohužel je to ale cena za to, že přespávám v národním parku. Místo ale nebylo nijak vábný. Byla to vlastně taková klasická gravelka, ale jakoby točna s různejma malinkejma místama na zaparkování jednoho dvou aut. 

Nebylo tam ani moc místa, takže jsem udělala dobře, že jsem nepřijela moc pozdě a nekroužila tam hledajíc volnej flek, jako všichni ostatní, kteří přijeli chvilinku po mě. Ale což, jsme tu a jdu spát,nic jinýho se tu stejně ani nedá dělat. Přelidněno, hlava na hlavě, a smradlavý záchodky, no hnus velebnosti. 

Cesta k tracku

Ráno brzy vstávám, protože musím dojet ještě asi 20 km na parkoviště vedle Holiday parku ve městečku Wakapapa, kde nás vyzvedává autobus, který odjíždí v 7. Tady sedá případně taky kempovat, ale je to tuještě nacpanějšía a ještě dražší. Všechno proběhlo hladce a už se vezu na track. 

Vyrážím na cestu

Ráno trošičku poprchávalo, ale než jsme vyrazili, bylo po dešti a já společně s dalšíma asi sto tisícema lidí vyrážím na track. Je to trochu jako na Václaváku, pomalu šlapu lidem před sebou na nohy. To je dost vopruz, ale snad se to později na tý vzdálenosti trochu rozptýlí. Nejprve jsme šli hodně dlouho po upravené stezce, která se táhla pomaloučku po lehoučku s serpentýnách nahoru. Ta cesta byla celkem dlouhá, ale stoupala postupně. Nebyl to žádnej kopák.

Odbočka k vodopádům

Po cestě se dala zvolit ještě malá odbočka (zachůzka) k vodopádu, to nebylo nic moc, ale samozřejmě jsem si to raději nenechala ujít :-)

První stoupání

Pak už jen pozvolna stoupáte a stoupáte stále vzhůru, podivnou měsíční krajinou...

Rovinatou mlhou

Po prvním delším výšlapu následovala rovinka, kde nás zastihlo velmi ošklivý počasí, díky kterému jsme měla trochu ovbavy z výslednýho zážitku. Ale už jsem na cestě, tak snad se vyčasí...

Finální stoupání

Prošli jsme rovinatou částí a nakonec absolvovali finální stoupání,který nás konečně dostalo z mraků a mlhy k úžasným výhledům. Do poslední chvíle jsem netušila, jestli celá ta dřina bude mít nějakej význam, ale mám štěstí.

Poslední kopec je asi nejnáročnější, tak si na něj šetřete síly. Ale i pokud se vyšťavíte, uvidíte, že výhledy, za kterými jste šli (budete-li mít hezky) vám hodně rychle dobijí baterky. 

Nejdříve se dostáváme k výhledu na somotnou sopku, kde je krásně viditelná trhlina, ze které kdysi proudila láva. Zřetelné je po okolí i zaschlé lávové pole.

Odtud následovala krátká cesta po horizontu s výhledy až k samotnému Topu celého výletu.

Sopečná jezera

Tak a je to tady, místo, kvůli kterýmu se sem všichni trmácí takovou dálku. O kousíček dále při mírném klesání už na nás čekal vysněný výhled na tři rozdílná vulkanická jezera.

Jsou užásný! Mají neuvěřitelný barvy.Celej ten pohled vypadá jako ze sna výletu někam na měsíc. 

Tři jezera, tři různé barvy. Jedna neuvěřitelnější než druhá.

1. jezero

1. jezero

Tak, tady jsem se jako většina dalších turistů usadila na svačinku a kochala se krásou kolem. Je tu cítit siřičitý smrad a neustále se tu z jezer čmoudí, což vypovídá o stáletrvající aktivitě. 

2.jezero

2.jezero

3. jezero

3. jezero

Mraky lidí

Jedinou nevýhodou tohohle místa je samozřejmě obrovská kumulace všech lidí, kteří se sem vyškrábali. Fotky tam vypadají trochu lépe, než samotná skutečnost, při který musíte na určitých místech stát na fotku frontu. To je věc,kterou fakt nenávidim. Našla jsem si proto i svoje vlastní originální místěčka za kterejma si musela trochu sejít z cesty. Stejně jsem ale neodolalaa typický fotky udělala taky. 

Cesta zpět

Tongariro Alpine Crossing, jak už název vypovídá je přestup hory, takže se nevracíte na původní místo, ze kterého jste vyšli, ale jdete one-way. Pokud byste se chtěli dostat zpět, tak vám čeká výšlap od jezer zpět na nejvyšší bod a odtud po stejné trase zase dolů. Já ale nemám ráda stejný trasy, a navíc má už zaplacenej shuttle bus, takže pokračuju dál.

Po cestě zpět scházíte po klikatějící se cestě, která vám nabízí výhled na čmoudící se kopec, ze kterého na mnoha místech uniká pára, která značí stálou aktivitu. Jak se blížíte více do údolí, začne se vám otevírat taky výhled na jezero, takže takovej vopruz to taky není, jen nečekejte, že se ten den ještě něco vyrovná vašemu zážitku z vrcholu. 

Hodnocení a náročnost cesty

Celkově to samozřejmě bylo náročný, přeci jen jdete víc jak 20 km přes horu (sopku), ale určiě to nebyl nejnáročnější track, kterej jsem tu šla a ten výhled u cíle cesty (zhruba v polovině tracku) byl neskutečnej. 

Kromě prostředku s jezírkya kráterej cesta ale není příliš zajíavá a hlavně její druhá polovina, kdy scházíte zpět do údolí je celkem nudná. No jo, ale co ono není po takovýmhle zážitku nudný že jo?

Délka a čas trvání

 

Takže v souhrnu, tento track trvá 6-8h,  je dlouhý asi 22km a jeho hlavním cílem je sopka  Red Crater a po dní umístěná sopečná jezera Emerald lakes a větší jezero Blue lake. 

Já se cestou na horu nijak nepřetrhla, šla jsem si svým tempem a chtěla si užít den. Cestou dolů jsem ale zjistila, že je tu šance stihnout první autobus zpátky v 14:30 (pak bych musela čekat hodinu a půl na další) a tak jsem do toho šlápla. Nedávala si moc zastávky a fakt dupala. 

Druhých deset kilometrů bylo teda docela sportovních a v součtu jsem to měla za necelých 7 hodin i s focením a obědem, takže bych řekla takových 6 hodin čistého času. Po příchodu jsem se nechala dovést autobusem zpět k zaparkovanému autu a pokračovala zase dál.

 

Noc ve freedomekempu

Mým cílem byl freedome kemp nedaleko Waikoko falls, kde v aplikaci uváděli, že tu není příliš mnoho místa, tak jsem se nechtěla moc zdržovat, protože tahle oblast je s kempama celkem na štíru. Příjíždím na pohodu mezi prvními, ale hodinku po mě už je kemp skoro plnej. Uvařila jsem si véču a dala si pohodičku s deníkem a fotkama. Další týden hlásí každej den déšť, takže ideální příležitost zajít do knihovny a najít si práci. Dolárky se rozkutáleli, a tak zase na chvíli přestane být legrace a bude se makat.

Duckie_on_the_way

Líbil se Vám tento článek?

Diskuze

Bloguj o Novém Zélandu na VisitKiwi.cz!

Zaregistruj se a začni psát ještě dnes.

Nejnovější články

Routeburn Track / Zážitky z Great Walku
Routeburn Track / Zážitky z Great Walku

Routeburn track patří mezi tzv. Great Walky, kterých je Zélandu deset, jsou to vícedenní treky a snem každého pořádného hikera je si aspoň jeden Great Walk dát! Kepler jsem zdárně pokořil :D a tak se...

14.07.2020
Kepler Track / Zážitky z prvního Great Walku v životě!
Kepler Track / Zážitky z prvního Great Walku v životě!

Kepler track patří mezi tzv. Great Walky, kterých je Zélandu deset, jsou to vícedenní treky a snem každého pořádného hikera je si aspoň jeden Great Walk dát! Byl to i můj sen, proto jsem mu vyrazil do...

04.06.2020
4 dny práce v NZ pekárně
4 dny práce v NZ pekárně

Proč střídat práce? Proč ne? Co je víc než získávání stále nových zkušeností a nemít stereotip.

16.03.2020 Travelvedi
Na jablkách
Na jablkách

Apple picking

19.02.2020 NZtko
Rotorua, zélandské zážitkové Vegas
Rotorua, zélandské zážitkové Vegas

Důvodů proč vyrazit do Rotoruy bych našel doopravdy hodně. Spousty pěších treků, nádherná jezera, termální lázně, rybaření, ale především rozmanité adventure aktivity. A právě o těchto...

17.02.2020 romancermak