Nákup auta je něco, co pravděpodobně neuděláte přes oceán. A i když se vám tato možnost naskytne, tak vám jí spíš nedoporučujeme.
Přestože zde existuje celá řada variant, jak si auto pronajmout, budeme předpokládat, že na Zélandu strávíte delší čas v řádu měsíců, kdy je přeci jen výhodnější si auto pořídit.
Podle velikosti vaší posádky a cestovního záměru se pravděpodobně budete rozhodovat mezi klasickým osobním vozem nebo se poohlídnete přímo po dodávce.
Předem říkáme, že trh s auty na Novém Zélandu má svá specifika. Jsou zde například hodně preferovány japonské značky jako Toyota či Nissan. Místní si je nemohou vynachválit pro jejich spolehlivost a nad evropskými značkami často ohrnují nos. Další věcí, je že i u starších aut je mnohem rozšířenější automatická převodovka, což se na cestách vždycky hodí. A v neposlední řadě jsou mnohem rozšířenější auta s pohonem všech čtyř kol, nad kterými určitě není radno jen tak mávnout rukou. Rozhodně to není nutnost a zemi bezpečně projedete třikrát kolem dokola i s velorexem, nicméně náhon na všechny čtyři vám dá více možností, kam se podívat a více klidu, jak se odtamtud pak dostat.
Jaké auto pořídit
Cestujete-li sami, nechcete do auta moc investovat a jste připraveni se uskromnit či nemáte obecně v plánu trávit v autě příliš času? Pak by vám osobní vůz mohl stačit. I v takovém případě doporučujeme rozhlížet se po větších vozech či kombících. Takovým evergreenem této kategorie bude osvědčená klasika Toyota Estima. V případě osobních aut pravděpodobně nebudete disponovat osvědčením Self-Contained. Berte tedy v potaz, že většina kempů na Novém Zélandu vám bude zapovězená a hledání místa k přespání bude přeci jen trochu složitější.
Chcete-li víc prostoru, je-li vás víc, či chcete-li v autě mít větší zázemí a nějaký komfort, zamyslete se rovnou nad dodávkou. Zde máte dvě varianty – s certifikací Self-Contained či bez. Pokud bez, ušetříte na začátku pár babek, ale budete řešit stejné problémy, jaké uvádíme výše. Pokud bude vaším cílem varianta s certifikací, pravděpodobně ponesete trochu vyšší pořizovací náklady, ale za pár měsíců se vám to bohatě vrátí. Je zde také varianta, že si takové auto předěláte z běžné dodávky sami. Více o tom vám řeknem v samostatném článku Self-Contained.
Většina aut na Novém Zélandu disponuje automatickou převodovkou, což je oproti České republice velký rozdíl. To vám může ulehčit mnoho starostí při zvykání si na řízení na druhé straně vozovky. Pokud jste ale automat nikdy neřídili, může vás to také ze začítku pěkně zaskočit, a to zejména, když se setkáte s řazením pákou na volantu. Není se ale čeho bát, jakmile se na to zvyknete, nebudete chtít měnit.
Kde nakupovat
Kde se tedy po autě porozhlédnout? Začínají-li vaše cesty v Aucklandu, pak je vaše šance na rychlé pořízení campervanu velmi vysoká. Najdete tu totiž největší koncentraci cestovatelů, kteří mají své několika měsíční putování za sebou a snaží se tu svého pojízdného miláčka před odletem prodat.
Začít můžete návštěvou víkendových trhů tzv. car fair. Velký nedělní carfair v Ellerslie během kovidu skončil. Nyní funguje stále menší aucklandcitycarfair, který nabízí dle sezony od několika kusů po několik desítek vozů.
Kupovat můžete také přímo od backpackerů, tak ušetříte asi i pár babek za nějaké to kempingové vybavení. Anebo se můžete porozhlédnout po bazarech v kterémkoliv větším městě. Každý takový prodejce by měl mít licenci a poskytnout vám tak alespoň základní 6měsíční záruku, pokud by se na autě objevila nějaká skrytá vada. Není to pravidlem, ale buďte opatrní u bazarů provozovaných různými exotickými národnostmi.
I vaše auto si toho během cestování zažije dost a proto máte-li na výběr, jestli koupit auto, které jezdilo v klidu ve městě nebo auto po 10 předchozích backpackerech, dejte pár bodů navíc první variantě.
Auta lze hledat rovněž na Trademe, což je něco jako naše české Aukro. Minimálně si zde uděláte slušný obrázek o cenách. Dále hledejte přes pak backpackerské weby jako např. Backpackerboard a FB skupiny.
Na co si dát pozor
Auto vždy kupujte s platnou technickou WOF (warrant of fitness), o jejíž platnosti se dočtete na nálepce předního skla. Stojí kolem padesáti dolarů a není moc důvodů se vymlouvat, proč jí neudělat, pokud nemá prodávající co skrývat. U bazarů je to povinnost. Aby auto mohlo jezdit na všech státních silnicích, musí mít také platné REGO, což je silniční daň o jejíž platnosti se také dočtete na vyměnitelné cedulce vystavené na předním skle. REGO si jednoduše předplatíte na jakékoliv poště a stojí vás v závislosti na typu vozu okolo 10 dolarů na měsíc. Při koupi auta byste měli mít i REGO na nějakou dobu předplacené nebo alespoň platné. U Self-Contained vozidel by vás mělo zajímat nejen to, jestli má auto osvědčení, ale také dokdy je platné a zda-li to je aktuální warrant.
U jakéhokoliv auta lze objednat rovněž AACheck, poskytovaný největší NZ pojišťovnou, kdy vám za cca 150 dolarů technici provedou důkladnou nezávislou prohlídku před koupí. Zda to zaplatí kupující či se nějak podělíte, to je o dohodě, v každém případě, bude-li se prodávající obecně ošívat, tak pro to má asi nějaký důvod.
Ve všech případech chtějte vždycky dostatek času na to si auto prohlédnout a projet. Máte-li možnost vzít si k ruce zkušenějšího kamaráda, tak to udělejte. Zkontrolujte, že auto nevydává zvláštní zvuky, že volant nikam výrazně netáhne. Nechte auto běžet a posviťte si do motorové části a zkontrolujte, že nikde ani pod autem nenajdete žádné podezřelé úniky kapalin jako oleje či vody. Víme, že už se těšíte na to, až vyrazíte, ale koupě auta je důležitý moment, který může mít vliv na celou vaší cestu. Pět zajímavých aut, která nestihnete koupit jsou vždy menší problém, než jedno špatné, které stihnete.
Nafta x Benzín
Na Novém Zélandu vás může překvapit, že ceny benzínu a nafty jsou zde velmi rozdílné. Litr benzínu tu tak pořídíte v průměru za $2.30, zatímco nafta vás vyjde okolo $1,65. Při použití dieslu vám ale připadá další povinnosti platby tzv. RUC "Road User Charges", která vychází na 6.20NZD za každých ujetých 100 km. Ceny se proto ve výsledku zásadně neliší.
