Kde se nacházím?
Takže moje dobrodružství začíná tam, kde většinou mnoho cestovatelů ani nedojede. Na úplném jihu jižního ostrova, na farmě zhruba na půl cesty mezi městy Winton, a nedaleko zdálené poslední příletové destinaci města Invercargill.
Tady bych měla prožít první dva měsíce pobytu v práci, kterou jsem si sehnala ještě z Čech přes internet. Měla jsem tak jistotu příjmu a střechy nad hlavou ihned po příletu, což bylo příjemný a dával mi to možnost si v klidu zařídit a oběhat úřady a banky a zbytečně neutrácet.
Takže jsem začala tady na mléčné farmě na samotě u Julie Remnant a Jeremy Andersona v Cooper road 140 Thusock Creek, Winton, Southland, NZ. Po příletu mě Julie i se všemi dětmi, vyzvedla na mini letišti v Invercargillu, odkud jsme jeli rovnou domů. Já byla úplně vyřízená, takže proběhla krátká představovačka, něco jsem zhltla a šla spát. Bydlím v karavanu vedle baráku, do kterýho mám stále přístup a k užívání mám auto na práci i ve svých dnech volna.

Ubytování v karavanu
S kým mám tu čest?
Pracuju jako Au-pair za ubytování a stravu + kapesné 210 dolarů týdně.
Maminka Julie je o 4 roky mladší než já a už má na krku 3 děti. To první se seběhlo tak nějak nečekaně v jejích 19letech, pak už to šlo ráz na ráz. Moje úloha tady je zejména výpomoc s chodem domácnosti, aby mělat chvíli klidu na učení na zkoušky. Zrovna si dodělávala vzdělání na porodní bábu (midwife), která tady na Zélandu funguje trochu jinak, než je zvykem u nás. Nejde jen o asistenci u porodu, ale o celý průběh těhotenství od početí, před přípravu na porod a nácvik jak se starat o novorozeně až po schůzky na návštěvy po porodu.
Táta Jeremy je 28 letech týpek (stejně starej jako já), kterej moc nespí a táhne tu celou tuhle mléčnou farmu spolu s pár dalšíma lidma. Oba jsou fakt sympaťáci.
Mám na starosti tři děti: Isla (5), Carter (3), Chloe (1). Moje práce spočívá zejména v odvozech do školky, vyzvedávání a hlídání v době, kdy nejsou rodiče doma. To se později ukáže trochu komplikovanější, než se zdálo, protože Isla měla školní prázdniny, pak Chloe musela na operaci a hned potom se Carterovi rozlezl strašný ekzém po celém těle, takže tu pořád byl někdo, s kým jsem musela zůstávat doma a volna nakonec nebylo tolik kolik by mělo, ale rodina na mě byla hodná a já chápu, že se to prostě blbě seběhlo.
Další obyvatelé farmy jsou můj kamarád, pes Furgus, kocour Mr.Parkins, 3 ovce a asi 300 krav.
Jak se cítím?
Musím říct, že s porovnáním s mojí zkušeností z Anglie tohle vypadá jako mnohem větší pohoda. Maminka není líná a nevypadá, že by se o děti nechtěla starat a opravdu každou volnou chvilku, kterou nevěnuje studiu, věnuje dětem. I ke mě se chovají moc hezky, tak doufám, že nám to bude klapat.