Webový portál o cestování a životě na Novém Zélandu

Milford Sound

Cesta do Milford Sound

Cesta do Milford Sound

 

Třetí den mi pomohla maminka Julie najít výlet na Bookme.co.nz (něco jako náš slevomat) a dala mi extra volno, abych měla možnost zajet se podívat na Milford Sound. Údajně jednoho z nejznámějších míst Fiordlandu (zejména kvůli jednomu z nejvyhledávanějších tracků Zélandu- Milford Sound Great Walk). 

Výlet mě se slevou stál 99 dolarů a obsahoval:

 

  • Vyzvednutí mini busem před barákem
  • Odvezení na místo (asi 2,5 h cesta) - včetně zastávek u výhledů a malých procházek
  • Výlet lodí po Milford Sound (fjordy) - včetně bufetovýho oběda
  • Odvoz zpět před barák

Nejskvělejší na tom všem bylo právě to, že mě mohli vyzvednout přímo před barákem, protože jsem do Fiordlandu přijela s rodinou v jednom autě a nebyla jsem mobilní. Jak bylo řečeno, tak se i stalo, brzo ráno mě vyzvedl minibus s dalšíma asi 10-15 lidma před barákem a vyrazili jsme na cestu. Ta byla celkem dlouhá, ale bylo se na co dívat. Navíc jsem po cestě zastavovali na menší procházky v okolí, což bylo super, protože jsme měli šanci vidět toho ještě víc.

Fail: Škoda jen, že jsem si tak pracně nabíjela foťák, abych tu krásu kolem mohla zachytit až jsem si baterku nechala doma v nabíječce. A to jsem se dozvěděla asi 10 minut po odjezdu, takže mě to mohlo krásně celou cestu užírat. Dobrý, takže foťák mínus, s tím nic neudělám. Naštěstí mám ještě go-pročko a telefon, tak snad nějakou tu fotku přeci jen pořídím.

 

 

Krása tady číhala opravdu na každým rohu, a tak cesta autobusem nebyla ani taková nuda, jakou si dokážete představit na trase z Brna do Prahy. 

Pro mě osobně byla nejúchvatnější část cesty horský úsek, kde byl přísný zákaz zastavení z důvodu hrozících lavin kamení. To je fakt škoda, protože výhledy tu byly fakt nádherný a ještě lepší jsou prý za deště, kde se z všudepřítomných srázů stanou vodopády. Průjezd je pak za mokra samozřejmě o to nebezpečnější, ale musí to být pecka. Musím říct, že i za zamračenýho počasí stál za to. Z autobusu bohužel telefon ani go-pro fotit nezvládli nic než rozmazaný šmouhy. Tak jsem se zas naštvaně podívala na brašnu se zrdcadlovkou bez baterky, proklela sama sebe a snažila se všechno si uložit alespoň do vzpomínek.

Na dvou zastávkách jsme potkali taky populárního papouška Keu, jedinýho horskýho papouška žijícího na území Zélandu. A že si svý prvenství a důležitost umí náležitě užít! 

No... nepatří zrovna mezi bojácný typy. Při příjezdu každého nového auta nebo autobusu se přilétne nebo často spíš jen přiběhne podívat, co nového dorazilo. Od turistů si udržuje odstup, ale jen pár metrů a létat se neobtěžuje, když to není potřeba. Klidně si pochoduje sem a tam přes celý parkoviště pronásledovanej davem turistů. 

Pokochat jeho krásou se proto můžete opravdu z blízka. Někdy se dostanete možná i blíže, než byste si přáli. To narážím na situaci, kdy se probudíte v autě a tenhle drzej papoušek si vám pochutnává na těsnění kolem okýnek nebo třeba na vašich trackových botách, který jste nechali ležet přes noc venku. Tenhle syčák si totiž ujíždí na chuti gumy, které nemůže odolat a příliš mu nezáleží na tom, jestli vám u té příležitosti znehodnotí váš pojízdnej domov.

Já tu naštěstí nebyla svým autem, ale s výpravou turistů, takže jsme o poškození auta nemusela mít strach, za což jsem byla docela ráda, protože jak mi ukazoval autobusák, škody můžou být veliký. 

Po příjezdu na místo jsme čekali společně s další miliardou turistů na nalodění. Měli jsme ještě chvíli času, a tak jsem si prošla přístav a chtěla se dostat k nejbližšímu vodopádku, ale cesta tam byla bohužel zrovna zavřená z důvodu rekonstrukce.

Pak už jsme vypluli na průzkum tamních fjordů.

Pohodlně jsem se usadila do sedačky obrovského několikapatrového trajektu a vychutnávala si pořádnou nálož bufetovýho oběda, který byl v ceně výletu. Každýho jídla tady si cením, zvlášť pak nějakýho normálního, protože vím, že brzo nastane cestovatelský období hladu, a tak se stravuju s heslem, ber, dokud je a neupejpej se.

Cpu do sebe hlavní chod i dezert a přitom pozoruju krásy okolní přírody, na takovýhleho německýho turistu jsem to ale samozřejmě vydržela do doby, kdy jsem měla co jíst, hned potom jsem se vydala na palubu, abych byla té vší kráse trochu blíž.

Výlet se dost podobal naší plavbě po fjordech v Norsku, kterou jsem absolvovala s přítelem Tomášem minulý rok. Norsko pro mě bylo snem, stejně jako Nový Zéland. To asi proto, že si svou přírodou jsou tyhle země občas dost blízké. Záleží samozřejmě, kde se zrovna nacházíte, ale byli-li jste už navštívit Norské fjordy, jistě si dokážete představit o čem byl tenhle výlet.

Byl plný vodopádů a výhledů na hory. A oproti Norsku jsme měli štěstí i na pár divokých zvířat včetně líně se na kamenech povalujících mini lachtanů Fur Seals. 

K nejproslulejšímu z vodopádů jsme se dokonce přiblížili lodí tak blízko, že jsme ho mohli zažít na vlastní kůži. A to mě baví...

Po návratu z trajektu jsme skočili do microbusu a s pár posledníma zastávkama směřovali zpátky domů. Celej výlet a plavba byly skvělej zážitek, kteří mnozí popisujou jako jeden z nejlepších z Jižního ostrova. To já osobně říct nemůžu. Každej máme jiný preference, ale tenhle výlet můžu jednoznačně doporučit. Byl to úžasně strávenej den.

TIP pro vás: Milford Sound patří mezi místa, kam se vyplatí vyrazit za jakéhokoliv počasí. Pokaždé tak můžete zažít něco úplně jiného. Za slunečna krásné výhledy na okolní krajinu, za deště se zase spustí voda ze všech stran a vy budete tak mít příležitost vidět jeden vodopád vedle druhého. Mnozí tvrdí, že výlet za deště je ještě lepší.

mapa

Tento článek se věnuje výletu z Te Anau dále na sever do Milford Sound

Návrat s rodinou

Tímhle výletem moje společné dobrodružství s rodinou končilo.

Následoval další pracovní den, kdy se mi udělalo dost špatně, a tak jsem se vrátila sama do Invercargill autem dřív než zbytek rodinky, abych se mohla trochu prospat. Pak mě čekalo pár dalších dní práce, ale já už měla v hlavě další plány. Do Fiordlandu se brzo vrátím, tentokrát i s prvním českým kámošem. Víc se dočtete v dalším článku.

Duckie_on_the_way 

Líbil se Vám tento článek?

Diskuze

Bloguj o Novém Zélandu na VisitKiwi.cz!

Zaregistruj se a začni psát ještě dnes.

Nejnovější články

Routeburn Track / Zážitky z Great Walku
Routeburn Track / Zážitky z Great Walku

Routeburn track patří mezi tzv. Great Walky, kterých je Zélandu deset, jsou to vícedenní treky a snem každého pořádného hikera je si aspoň jeden Great Walk dát! Kepler jsem zdárně pokořil :D a tak se...

14.07.2020
Kepler Track / Zážitky z prvního Great Walku v životě!
Kepler Track / Zážitky z prvního Great Walku v životě!

Kepler track patří mezi tzv. Great Walky, kterých je Zélandu deset, jsou to vícedenní treky a snem každého pořádného hikera je si aspoň jeden Great Walk dát! Byl to i můj sen, proto jsem mu vyrazil do...

04.06.2020
4 dny práce v NZ pekárně
4 dny práce v NZ pekárně

Proč střídat práce? Proč ne? Co je víc než získávání stále nových zkušeností a nemít stereotip.

16.03.2020 Travelvedi
Na jablkách
Na jablkách

Apple picking

19.02.2020 NZtko
Rotorua, zélandské zážitkové Vegas
Rotorua, zélandské zážitkové Vegas

Důvodů proč vyrazit do Rotoruy bych našel doopravdy hodně. Spousty pěších treků, nádherná jezera, termální lázně, rybaření, ale především rozmanité adventure aktivity. A právě o těchto...

17.02.2020 romancermak