Farewell spit

Po výletě po pobřeží národního parku Abel Tasman se probouzím na svém tajném místečku u lesa, a jak už to tak u spaní na tajňáka chodí, vstávám brzo ráno, abych vyrazila na další cestu a při východu slunce mířím na první zastávku plánované trasy.

Dnes se chystám na nejseverozápadnější výběžek jižního ostrova Farewell Spit. Chci stihnout odliv a projít si ještě předtím v národním parku Kahurangi pláž Wharariki beach s tulení kolonií, kde se při odlivu odkrývají jeskyně a krásně tvarované skály. 

Přijela jsem na parkoviště k začátku tracku na pláž, uvařila si snídani, abych nabrala trochu sil a pokecala s místním drzím pávem, kterej mi opět dával najevo, jak moc je tu doma, div nevytrhl jídlo z ruky. 

Po snídani vyrážím na cestu dál po svých. Je kolem 8 ráno, cestou potkávám páreček fotografů jinak nikde nikdo. Cesta na pláž trvá asi 15 minut přes kopeček a krásnýma výhledama, přes písečné duny až na pláž.

Při příchodu na pláž odlivu jděte pořád dál po pláži na západ, až dojdete ke skalním útvarům a jeskyním. Do těch jsem se teda neodvážila vstoupit, protože byla plná lachtanů a nerada bych, aby mě některý vynesl v zubech. Pláž se krásně leskla ustupující vodou, která zrcadlila skalní útvary, nikde nikdo, super příležitost na focení. Ani se nedivím, že fotka právě z tohohle místa byla vybrána jako jedna z těch, které zdobí pracovní počítačovou plochu systémů Windows. Jedná se o populární skalní útvar ve tvaru slona, tzv. Elefant rock. Když jsem tam byla, vůbec jsem to netušila. Zřejmě mě ale taky fascinoval, protže fotku s ním jsem si taky neodpustila.

Zpátky se dá jít procházkou přes ovčí výběhy kolem malého jezera. Celý track by bez zastavení trval tak hoďku a půl. Jak příliv, tak odliv na tomhle místě mají něco do sebe, protože jsem se dozvěděla, že za přílivu se voda nalévá na pláž, kde tvoří malé bazénky s klidnou vodou, které tvoří bezpečné místo protulení mláďata, která si ve vodě hrají, zatímco rodiče jsou na lovu. 

Nedalo mi to a na místo jsem šla po obědě znovu. Voda už se nalévala, ale bohužel lachtani zatím nikde, teda alespoň ti malí. Zatím co ráno byl pláž jenom pro mě, teď je tu třeba sto lidí (jsou vánoční prázdniny), kteří se zajímají ale jen o koupání a na místě, kde číhám na lachtany téměř nikdo není. 

Čekala jsem asi půl hodiny, jestli se ještě nějaký tuleň neobjeví, ale bylo na ně asi ještě moc brzo. Sluníčko tak pálilo, že nebylo ani možný šlápnout na boso do písku, jak byl rozpálenej a já už taky hořela, tak jsem pozorování vzdala a jela zase dál na plánovaný Farewell spit. 

To je ten malinkatý uzoučký výběžek úplně na severozápadu jižního ostrova podobající se hlavičce kiwiho. Dá se tam jít track podél pláží a po písečných dunách. Pláž je tam nádherná, ale je fakt vedro, takže jsem si ho trochu zkrátila a nešla ho celý, protože je fakt mi nestačila voda. Navíc jsem si na tracku v Abel Tasmanu rozřízla nohu o mušli, a tak se mi v písku a rozdrcených mušlích nejde zrovna pohodlně. 

Moje zkrácená verze vyšla na cca pět kilometrů, ta klasická je ještě asi o 5,5 delší, ale výhledy se nijak zásadně nemění, jen jsou prý dále po tracku obrovská hejna ptáků (ti mimo jiné umí i útočit a zahánět, což je celkem nepříjemný i od jednoho racka), natož pak od pořádnýho hejna.

Po příchodu jsem si ještě vyběhla na výhled na kopeček, to zabralo jen 5 minut. Potom jsem se náhodou potkala s Míšou, která s námi šla track v Tasmanu, posvačily jsme společně a já vyrazila směrem domů.

Po cestě jsem se ještě stavila na krátké 20 min procházce naTe Waikoropupu Springs, což je říčka s druhou nejčistší vodou na celém Zélandu, jejíž průhlednost je 63 metrů do hloubky. Čistší vodu najdete už jen v Blue lake u Nelson lakes, tu jsem ještě neviděla. 

Večer jsem zajela ještě do Motueky zavolat si s Tomem, který právě vstával do českého vánočního rána. Tady jsem Vánoce ani trochu nepociťovala, v tom horku mě jejich atmosféra rpsotě nezasáhla a vůbec mi to nevadilo. Jediný co mi scházelo bylo, že nemůžu být s Tomem. Rozhodně ale né u stromečku, spíš tam, kde jsme teď já. 

Takže hezké Vánoce všem do Čech a já se jedu domů vyspat.

Duckie_on_the_way