Webový portál o cestování a životě na Novém Zélandu

Dunedin - Pláže a lachtani

Právě se nacházíme v městském freedome kempu v Dunedinu, velkoměstě na jihovýchodním pobřeží Jižního ostrova. Pravidla pro kemping jsou tu dost striktní, a tak vstáváme brzy. Konečně krásný den, svítí sluníčko, a tak si jdeme dát snídani na pláž pár kroků od auta. Za pozorování vln si užíváme vlčky s mlíkem. To co tu jíte vám je celkem jedno, když jste na místě, na jakým jste. Je to prostě maximální pohoda.

Po cvhíli k nám přicházejí na pokec dva Slováci, kteří kempovali pár aut od nás. Dozvěděli jsme se něco o jejich cestě, vyměnili si pár tipů a vyrazili na cestu.


Tunnel Beach

Dnes nás čeká ona fantastická pláž na pozorování polární záře Tunnel beach. Tohle místo je nádherný i bez záře. Za odlivu se dá úzkým tunýlkem ve skále projít po schodech na pláž až k tunelu, o který se teď při přílivu rozbíjejí mohutné vlny o útesy. Tady by se dalo sedět celý den. Navíc tu chodili i krásný vlny na surfing, ale útesy vypadaly nebezečně, takže nemůžu říct, jestli se tam vážně dá jezdit. Ve vodě nikdo nebyl.

Sandfly Beach

Byli jsme po celkem krátkém spánku docela nefunkční, takže jsme dnes vynechali dlouhé šlapání a vyrazili na další vyhlášené místo Sandfly beach. Tahle pláž naštěstí nezískala jméno podle pověstného neúprosně kousavého hmyzu písečných much (sand flyes), ale proto, že zde údajně poletuje a točí se ve vzduchu písek. Celý poloostrov a zdejší lokalita je také vyhlášená výskytem Sea Lions (Lvounů) a tučňáků.

Cesta na pláž vedla přes písečné duny, na kterých jsme překvapivě potkali další češku (pracující v Queenstownu). Při krátkém pokecu nám prozradila, že na pláži jsou ještě stále nějací spící tuleni. Pak už se mnou nebyla řeč. Musela jsem jít. Konečně šance vidět víc než jednoho. Pospícháme na pláž a vážně jsou tam. Na první pohled si jich ani nevšimnete, protože vypadají jako nějaké uschlé dřevo vyplavené mořem. Ani se nehnou, vypadají jako mrtví. Ty nejaktivnější si jen občas ploutví hodí trochu vyhřátého písku na záda. To mi nestačí, potřebuju je vidět v akci - třeba jak jdou do moře nebo jak si hrajou... 

Procházíme přes celou pláž a potkáváme jen další a další ospalce…

V zápětí na to, ale přišlo něco, co jsem si ani nesnila. Nejen, že jsme viděla pohyb, ale ocitla jsem se najednou v dokumentu o tuleních v přímém přenosu. 

Jeden spáč se rozhodl vyrušit klidné povalování jinému párečku. To se obrovskému samci nelíbilo a tak začla bitva. Šlo spíš o takové kočkování a výhružky doprovázející mohutné výhružné zvuky, ale stálo to za to. A já od toho všeho byla vzdálená tak 10 metrů a navíc jsem tam byla úplně sama, Pavel šel hledat tučňáky, nikde žádné klubko čínských turistů, nic! Byla jsem fakt blízko a všechno to mohla s respektem a připravená vzít nohy na ramena pozorovat. 

Boje trvaly vždy krátce, pak ustaly, všichni tři si lehli vedle sebe jako by se nechumelilo a po chvilce to všechno začalo na novo. Vydržela jsme tam dřepět asi 45 minut a s údivem pozorovat divokou přírodu v akci. BOMBA!

Po tomhle úžasným zážitku mi dost vyhládlo a tak jsme se vypravili autem na vyhlídku nad město, kde jsme rozbalili vařič a předváděli své kulinářské dovednosti při vaření čínské polívky, když v tom na kopeček přijelo auto plné staříků, kteří nás s úsměvem od ucha k uchu pozorovali. Po chvíli přijeli blíže a začali se vyptávat odkud jsme, dost jsme se s nimi zapovídali, bylo to úžasný. Nejmladšímu bylo 80. Vyprávěli nám, jak za mlada cestovali autem jako my a projeli skoro celý svět. Doufám, že jednou si budu moct taky takhle s úsměvem vyprávět.

Hodně tu foukalo, takže jsme se nezdržovali víc, než bylo nutné a hned po jídle sjeli z kopce zpátky do údolí.

Botanická zahrada

Už nám nezbývalo moc sil a mě čekala dlouhá cesta domů, takže jsem zvolili ještě relaxační procházku v místní botanické zahradě Azaela garden a vyrazili každý dál svou cestou. Odtud nemám žádnou fotku, tak volím alespoň nějakou ilustrační.

Zdroj: dunedinnz.com

Byly to dost náročný výlet. Né ani kvůli chození, ale spíše kvůli dalekému řízení a prvnímu propršenému dni, který mi sebral dost energie. Tu jsem pak nestihla načerpat ani přes noc, protože jsem dala přednost pozorování hvězd. Cesta domů proto byla celkem dlouhá a únavná. Nikde jsem se moc nezdržovala a pádila, abych si už mohla pořádně odpočinout a nabrat síly na další pracovní týden.

Kam vyrazím příště se dozvíte již brzy...

Duckie_on_the_way

Mapa trasy dvoudenního výletu do Dunedinu

Zdroj: Googlemaps.com

Líbil se Vám tento článek?

Diskuze

Bloguj o Novém Zélandu na VisitKiwi.cz!

Zaregistruj se a začni psát ještě dnes.

Podobné články

Queen Charlotte track
Queen Charlotte track

Vyrážíme na třídenní 70 km dlouhý track po severních fjordech Jižního ostrova.

07.11.2018 Duckie_on_the_way
Vaření v přírodě
Vaření v přírodě

Typ pro příjemný den v Čechách pro dobrodruhy věčně na cestách, který plechovka fazolí a polívka z pytlíku jen tak neuspokojí ale i pro ty, co si jenom chtějí odpočinout od víru velkoměsta.

10.06.2018 Duckie_on_the_way
Domov je tam, kde zaparkuješ
Domov je tam, kde zaparkuješ

Život na kolech má své strasti, ale hlavně neodolatelné kouzlo.

15.04.2018 Magdaléna

Nejnovější články

Wellington
Wellington

Kde se nachází hlavní město Nového Zélandu a co můžete vidět v okolí.

21.01.2019 VisitKiwiCZ
Výlet na koaly
Výlet na koaly

Taky byste si někdy v životě chtěli pochovat koalu?

18.01.2019 Duckie_on_the_way
Backcountry Huts..
Backcountry Huts..

.. aneb jak nabourat stereotyp každodenního spaní v autě

05.01.2019 Rádes
Silvestrovské mecheche
Silvestrovské mecheche

Aneb, jak si naše česká parta užila oslavu Silvestra napříč časovými pásmy.

02.01.2019 Duckie_on_the_way
Kiwi - sady
Kiwi - sady

02.01.2019