Webový portál o cestování a životě na Novém Zélandu

Christchurch a okolí

Moje cesta pokračuje. Tentokrát jsem zavítala do města Christchurch, města bojujícího navzdory všem smolným chvílím o přízeň turistů svým všudypřítomných uměleckým nádechem. 

Je to tak, bohužel se toto město stále vzpamatovává z ničivého zemětřesení v roce 2011, které mělo za následek desítky životů i devastaci velké části města včetně ikonické budovy na centrálním náměstí kostela Christ Church, odkud pochází také jméno města. Tu se bohužel doposud nepodařilo dát do původního stavu, a tak teď hlavní náměstí zdobí smutnící polorozpadlá historická budova ve víře v lepší zítřky, které doufejme jednou přijdou :-(.

Umění na každém kroku

Obyvatelé Christchurch se ale i přesto rozhodli nezapadnout pod haldou trosek a začali konat.  I přes velké ztráty začali budovat nové město s novou duší. Každý kout tu zdobí nějaké umělecké dílo, a to od pouličních grafitti, přes netradiční sochy až po další turistické vymoženosti.

Obchoďák tak trochu jinak

Zemětřesení zdevastovalo i budovu nákupního centra s jehož ztrátou se občané vyrovnali po svém, když kreativně vybudovali venkovní tržiště z lodních kontejnerů. Nepředstavujte si žádné vietnamské krámky nebo jiné kýče. Můžete tu najít třeba mnoho značkových obchodů jako třeba pobočku značky Adidas, Kiwi bank nebo jiné místní butiky, a k tomu navíc mnoho stánků s jídlem a pitím a jinými atrakcemi. 

Tohle místo zkrátka žije. Určitě doporučuju, zastavit se tu alespoň na kukandu - tržiště se jmenuje Re:Start a najdete ho na Cashel Street. Já jsem naonec neodolala vůni místního street foodu, spočítala zbývající rozkutálený dolary a pochutnaa si na pořádným místním hamburgeru. 

Skate park jako kráva

Jistě už jsme v nějakým předchozím článku zmiňovala, že skate parky tu mají asi jako v Čechách fotbalová hřiště, takže téměř v každé vesnici. Nepřestává mě to udivovat, ale baví mě to. Ten v Christchurch je třeba naprosto boží, proto omluvte, ale nemůžu si odpustit pár fotek pro nadšence. Boží, boží, boží… Jestli si chcete zajezdit, najdete ho na rohu ulice Waltham road a Moorhouse road. Jediný co je trochu škoda, že se okolo povalovalo dost odpadků, ale park byl báječnej, postavenej pro všechyn levely jezdců od bigginers až po bazén hlubokej asi 4,5m.

Město a zázemí

Je to až k nevíře, ale když člověk cestuje obráceně a začne z toho nejvzdálenějšího a neopuštěnějšího konce, pak se mu stane, že obchod Pack and Save objeví až po třech měsících cestování. Ach no to je nádhera. Tyhle ceny potravin vás nutí nakupovat mraky věcí, který vlastně ani nepotřebujete, ale jsou přeci tak levný. 

Jo, právě v tom spočívá celej jejich marketing. Narozdíl od jinejch obchodů si tu musíte naskládat věci do tašky sami, čímž šetří na zaměstnancích a vydělávají na nákupech ve velkém. Pokud plánujete nákup do zásob, pak se návštěva tohohle shopu určitě vyplatí. Pokud jdete jen pro chleba, pak počítejte s tím, že odejdete i tak s minimálně pár věcmi navíc. Hamty hamty...

Výroba kostěného přívěsku

Zbývá mi posledních pár dní před odletem do Austrálie, kde se konečně uvidím po více jak třech měsících s Tomášem, po kterým se mi stejská jako prase. Nemůžu se už dočkat. Prtože bych mu ale chtěla přivézt originální dárek, vypravila jsem se ještě na jih na poloostrov Akaroa, kde se nachází jedno z mála míst, kde provozují workshopy na výrobu vlastního kostěnýho přívěsku v maorským stylu. Jedná se o to, co můžete koupit v každým turistickým shopu nebo jiným stánku - přívěsek z populárního greenstonu nebo kosti. Já chtěla ale, aby ten dárek byl trochu osobnější, a proto jsem se rozhodla vytvořit ho vlastníma silama. Tak snad to nepodělám.

Zdroj: Googlemaps.com

Všechno jsem si dopředu dojednala a rezervovala a vydala se na několikahodinový kurz do ulice Poranui Beach Road 111, kde jsem po chvilkovém bloudění konečně našla svého lektora a jeho dílnu. Byl to jednoruký maor, kterej i se svým handicapem vyráběl z kostí neuvěřitelný díla. Byl skvělej a celej kurz, na kterým kromě mě byly asi další čtyři lidi byl hrozně příjemnej. Každej měl svůj vlastní stůl se svěrákem a vzduchovým odtahem, který vycucává ohoblované kusy kostí pryč, aby to tam všude nepoletovalo a nedýchali jsme to. 

Nejdřív jsme si vybrali každý tvar, který chceme vytvořit. Já pro Toma volila jednoznačně surfovou vlnu. Lektor nám pak nadý vzor vystřihl z papíru a nalepil na kus kosti. Potom začala mravenčí práce. Hoblování, hoblování a zase hoblování. Hoblíkem, smirklem a jemnějším smirklem. Tak dlouho, dokud jsme svůj přívěsek nevyladili k dokonalosti. Ten nám pak naleštil na mechanické leštičce, čímž dodal kosti naprosto jiný vzhled. Pak už jen přidal šňůrku a dílo bylo na světě.

Akaroa

Po týhle zkušenosti jsem vyrazila dál, objevovat krásy poloostrova Akaroa, kde mě mimo jiné přepadla šílená bouře a déšť, kvůli kterému jsme se rozhodla tajně zašít za kousek od místní mini knihovny, kde jsem strávila noc. Ráno se okolo mě válali větve a auto jsem měla zapadaný listím, ale naštěstí jsem si našla dobrej plácek v relativním závětří, takže jsem se nakonec i docela vyspala.

Odlet do Austrálie

Potom jsem se projela ještě po okolí, objevila pár místních přístavů a pak už to natáhla zpátky do Christchurch. Odkud mi brzy odlétá letadlo do Austrálie.

Nejdřív jsem se snažila sehnat v okolí někoho, u koho bych si mohla nechat tři týdny schovaný auto třeba na zahradě nebo někde před barákem, to se mi ale bohužel nakonec nepovedlo, tak mi nezbylo nic jinýho, než si zaplatit parkování u letiště. Přeci jen, jsem tu nechávala spoustu svých věcí a moje auto je nejen dopravní prostředek, ale taky střecha nad hlavou, a tak bych měla ráda jistotu, že už se vrátím, bude tu na mě v pořádku čekat.

Využila jsem služeb looking4.com, kde jsem nedaleko od letiště zaparkovala auto na odstavné parkoviště, odkud mě odvezli přímo na místo a po příletu opět vyzvedli a dovezli k autu. Což bylo super pohodlný. Navíc můj let byl brzo ráno a já na letišti proto musela být už ve 4 hodiny. Proto jsem přijela k parkovišti už večer a přespala jsem přímo před jeho branami. Bylo to u hlavní silnice, takže žádný supr spaní, ale zase fajn jistota, že všechno najdu a stihnu. A tak se taky stalo. Všechno proběhlo bez problémů, a já tak ráno vyrazila za svou láskou a přáteli do Austrálie.

Zdroj: Googlemaps.com

Celkem mě překvapila cena letenky, říkala jsem si, že cesta do nejbližší země bud etsát třeba jako let do Anglie, nějak jsem si ale neuvědomila vzdálenost. Nejlevnější letenka v daném termínu (první týden v lednu) s velkým zavazadlem mě vyšla na necelých 8000,-.

Na příběhy z Austrálie se můžete těšit už brzy v dalším článku.

Duckie_on_the_way

Líbil se Vám tento článek?

Diskuze

Bloguj o Novém Zélandu na VisitKiwi.cz!

Zaregistruj se a začni psát ještě dnes.

Nejnovější články

Velikonoce na Novém Zélandu
Velikonoce na Novém Zélandu

Jak a kdy se slaví Velikonoce na Novém Zélandu a jaké jsou tu rozdíly?

VisitKiwiCZ
Nejkrásnější pláž Nového Zélandu
Nejkrásnější pláž Nového Zélandu

Kde najdete cestovateli nejoblíbenější pláž Nového Zélandu? Čtěte zde!

15.04.2019 VisitKiwiCZ
Tongariro Alpine Crossing
Tongariro Alpine Crossing

Vysněný hike za sopečnými jezírky vysoko v horách se konečně stává skutečností.

05.04.2019 Duckie_on_the_way
Cennosti na cestách pod kontrolou
Cennosti na cestách pod kontrolou

Představujeme vám nové produkty našeho e-shopu od firmy PacSafe, díky kterým budou vaše cenosti v bezpečí, ať už jste kdekoliv.

VisitKiwiCZ
ČO URČITE NEPREMEŠKAŤ V MT. COOK!!!
ČO URČITE NEPREMEŠKAŤ V MT. COOK!!!

Čo tak prespať niekde pod vrchom Mount Cooku v malej chatke bez elektriny a bez ľudskej civilizácie? Či vidieť pukajúce ľadovce a pri každom kroku z diaľky počujete padanie skál z vrchov?

23.03.2019 @madein_czechoslovakia_